Recenze: Elizabeth LaBan - Esej o tragédii

Autorka: Elizabeth LaBanová

Název: Esej o tragédii

Originální název: The Tragedy Paper

Počet stran: 285

Nakladatelství: Host

Překladatel: Štěpán Hnyk

Rok vydání: 2014








Něco a autorce: Elizabeth LaBanová je americká spisovatelka žijící ve Filadelfii. Dříve pracovala ve zpravodajství televize NBC, vyučovala a psala do časopisů a novin. Esej o tragédii (2013) je její první román pro mládež.







Anotace: Tim Macbeth, sedmnáctiletý albín, nedávno přestoupil na prestižní Irvingovu školu, jejíž motto zní: „Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.“ Ale přítel je to poslední, co Tim hledá — doufá jen, že absolvuje poslední ročník, aniž by vzbudil příliš pozornosti. Ale navzdory své snaze zůstat nenápadný se zamiluje do hvězdy ročníku Vanessy, přítelkyně nejoblíbenějšího studenta na škole. K Timovu překvapení Vanessa jeho lásku opětuje, ale pokud by to někdo zjistil, mohlo by to otřást jejím společenským postavením. Tim a Vanessa navážou utajovaný vztah, ale navíc se musí vypořádat s esejem o tragédii, závěrečnou prací posledního ročníku, kterou zadává nejpřísnější učitel na škole.

Book trailer

,,Kam jdeš?" zavolala na mě. Překvapeně jsem se zarazil. Sluchátka měla pořád nasazená. Netušil jsem, jestli si hudbu ztlumila, nebo jestli jí iPod pořád hučí do uší.

,,Do letištního hotelu," odpověděl jsem.

,,Tak to nemusíš ani zkoušet," řekla. ,,Volala jsem tam, ale všechny pokoje mají obsazené. Volala jsem i do taxislužby, ale vypadá to, že ulice jsou skoro neprůjezdný. Takže bych řekla, že jsme tu uvízli."

,,Já jsem pokoj sehnal."

,,To není možné," zarazila se. ,,Volala jsem tam ještě předtím, než dnešní let definitivně zrušili."

,,Hmm. Ale já rezervaci mám."

,,To není možný," zopakovala.

,,Cestovka mojí mámy s tím hotelem spolupracuje," slyšel jsem se, jak vysvětluju. ,,Zavolala tam a zřejmě ještě jeden pokoj měli, protože se jí ho podařilo zamluvit. Mám všechno zařízený. Právě tam jdu."

,,Týjo," řekla uznale. Všiml jsem si, jak se jí rozzářily oči. Najednou byla mnohem přátelštější. ,,Myslíš že tam budou dvě postele?"

,,Možná," odpověděl jsem. Z neznámého důvodu mě její otázka vůbec nezaskočila. Měl jsem takový mlhavý pocit, že celý vesmír se zbláznil a normální pravidla už se na něj nevztahují. Docela se mi to zamlouvalo.

,,Můžeš jít se mnou a uvidíme. A jestli ne, tak.." nechal jsem slova viset ve vzduchu. Zamračila se, zvedla oči v sloup, ale pak si začala balit věci, což byla docela výmluvná odpověď. Chvíli jsem měl poct, že mi dá svůj kabát, abych jí ho nesl, ale neudělala to. Byl jsem rád, protože abych řekl pravdu, kdyby mi ho dala, klidně bych jí ho vzal.

Úryvek z knhy

Příběh vypráví albín Tim, postřednictvím CDček, které zanechal nynějšímu žákovi 4.ročníku, Duncanovi. Tradice na Irvingově škole udává, že čtvrťáci zanechávají studentům kteří zdědí pokoj, zanechají v pokoji dárek. A právě Duncan, zdědí Timův pokoj a objeví Cdčka, které obsahují celí Timův a Vanessin příběh.

K knížce jsem byla nejprve trochu nedůvěřivá. Nevěřila jsem, že takový "prostý" příběh by dokázal uchvátit tolik lidí. Hodně jsem se mýlila. Esej o tragédii v sobě skrývá daleko víc než obyčejný příběh.

Motivem celé knihy je esej o tragédii, kterou čtvrťákům každý rok zadává všemi oblíbený učitel literatury. Celý příběh tím získává takové kouzlo, protože život albína asi bude vždy spíš tragédie než komedie.

Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.

Tim byl sympatický hlavní hrdina. V knize jsou krásně popsány jeho pocity, jeho první láska k Vanesse která s ním pořádně cloumá a zároveň jeho touha začlenit se, nebýt pořád ten jinej a divnej. U Vanessy naopak jde poznat, jak je rozpolcená mezi touhou být s Timem víc než kamarádka a zároveň mezi obavami z toho, aby se nedostala také na okraj společnosti a aby neztratila své společenské postavení. Duncana jsem měla ráda od první chvíle, i když v knize nedostane tolik prostoru, zdání klame..jeho postava je velmi podstatná.

Kniha řeší každodenní slasti s strasti mladých školáků. Rodinu, lásku, školu, touhu okusit něco zakázaného..a všechno to bylo popsáno s takovou atmosférou, že mě to hřálo u srdce. Ale čím víc jsem četla, tím víc se objevovalo náznaků, že se stane něco strašlivého. Čtenáře to dokáže pěkně znervóznit a zároveň vám to zaručí to, že knihu prostě neodložíte dokud se nedozvíte co se stalo. Tak to tedy bylo u mě, nemohla jsem jít spát dokud jsem knihu nedočetla. 

A závěr mě vcelku šokoval. Čekala jsem totiž něco úplně jiného. Myslela jsem, že v oné tragédii bude více hrát roli Patrick, Vanessin přítel. A ono nakonec přišlo něco úplně jiného a nečekaného. Konec se tedy opravdu povedl. Konec laděný do jiného duchu, by jste si dovedli u této knihy asi těžko představit.

Esej o tragédii má spousty kladů. Třeba sympatické a realistické postavy. Tak jak se chovají, by se totiž dle mého chovala většina dospívajících dětí v podobných situacích. Prostředí školy je vylíčeno skvěle, hned bych do takové školy jela. Bavily mě třeba popisy různých "jídelních akcí" které se tam odehrávali. Vypadalo to že se většina řídí mottem školy. Příběh nepostrádá dávku originality, protože to, že byl hlavní hrdina albín, posunulo příběh ještě trochu výš. Kniha ve vás vyvolá mnoho emocí, od radosti, přes smích až po smutek. Jsem moc ráda že jsem po knize nakonec šáhla. Protože Esej o tragédii ve vás zanechá něco, co dlouho nevymažete z hlavy.

Hodnocení:  5/5