sobota 28. února 2015

Recenze: Anton DiSclafani - Jezdecký tábor Yonahlossee



Název: Jezdecký tábor Yonahlossee

Autor: Anton DiSclafaniová

Originální název: The Yonahlossee Riding Camp for Girls

Překladatelka: Jana Divišová

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 352

Rok vydání: 2014




Stručný děj: Šestnáctiletá Thea poprvé v životě opouští svou rodinu, když ji dědeček odváží do jezdecké školy v horách Severní Karolíny. V mladé dívce se mísí strach z neznámého prostředí, ale i trocha zvědavosti. A ačkoliv jsou první dojmy ze školy po všech stránkách negativní a ostýchavá a nejistá Thea se propadá do hlubokého smutku, umocněného navíc zjištěním, že ji rodiče poslali pryč z domu, neboť se báli jejího románku s jedním z bratranců, postupem času začíná zjišťovat, že i svět za zdmi rodinného sídla může být docela zajímavý. Sbližuje se se svými spolužačkami a neunikne jí, že pan Holmes, šarmantní pětatřicetiletý manžel jedné z učitelek, jenž ji upoutal hned po příjezdu, si jí všímá o trochu víc než ostatních dívek v táboře…

Book trailer


Žádné místo jsem nikdy nemilovala jako svůj domov, kde jsem se narodila a kde jsem vyrůstala, až do chvíle, než...se to stalo. Tahle láska by se dala vysvětlit tím, že tu byla moje matka, otec, bratr. To je pravda. Ale nemůžu přemýšlet o své rodině, aniž bych si vybavila zahrady, po nichž se procházeli, altán, kam si chodívali číst, nebo ložnici, kde se ukládali ke spánku. Dům a jeho okolí jsem milovala nezávisle na lidech, kteří tu žili. Znala jsem dům a dům znal mne, nacházeli jsme v sobě navzájem jakousi útěchu. Možná je to absurudní, ale bylo to kouzelné místo.
Přiznávám, že jsem byla snad smutnější z toho, že opouštím svůj domov než rodinu. Nikdy jsem nebyla pryč víc než několik nocí, a když jsem se pak vrátila, cítila jsem, že se změnil. 
I já jsem se změnila. Když jsem se později znovu setkala se svými rodiči na nádraží v Orlandu, byla jsem už docela jiným člověkem.
Opustila jsem svůj milovaný domov a byla převezena do jezdecké školy Yonahlossee, do místa určeného pro dívky z bohatých rodin, které po ukončení čeká výhodně manželství.  
Dozrála jsem přesně do věku, který byl pro Yanahlossee ideální.
Úryvek z knihy, strana 8


Než vám začnu recenzovat samotnou knihu, musím opět pochválit obálku. Vlastně i kvůli ní jsem po knize toužila, anotaci jsem ani moc neznala. Mám ráda černobílé obálky, které ale zároveň nepůsobí vůbec smutně. Tahle je prostě super.
Děj se odehrává v 30.letech 20.století. Tohle období mám moc ráda. Od té doby co jsem viděla film Černobílý svět, jsem si zamilovala příběhy z starší doby. Celý příběh je o Thee, dívce která se rodičům prohřešila něčím hodně zlým a musela být odeslána na nějaké vzdálené místo pryč od domova. Vybrali Jezdecký tábor Yonahlossee. To co Thea udělala, nám dlouho kniha tají a dozvídáme se to až ke konci knihy, i když náznaky trousí Thea ve svých vzpomínkách pořád, takže si to můžete domyslet. Rodiče jí sice říkají že tento pobyt není za trest, jenže Thea ví svoje. 
Yonahlossee je podle popisu skvělá škola a mě by vůbec nevadilo tam chodit. I když, koně zase tolik nemusím, ale nevadí mi. Docela matoucí pro mě byl název tábor, když se vlastně jednalo o školu. Thea také z počátku netušila, že v táboře zůstane déle než na prázdniny.

Téměř celý děj se odehrává v táboru, kde se dívky učí hlavně dobře jezdit na koni a učitelé z nich vychovávají pravé dámy. Názory všech jsou spjaty s 30. léty, takže kamarádství mezi dívkou a chlapcem je tabu, v 18 má být dívka vdaná za pokud možno bohatého manžela a podobně. Taky trochu nahlédneme do velké hospodářské krize, která nepříjemně ovlivňuje spoustu postav v knize. Za mě mohla být tato situace klidně více rozepsaná. Podle mě se totiž v knize téměř nic neodehrávalo. Připadalo mi, že čtu pořád o tom samém. Thea pořád v duchu řešila svůj vztah s rodiči, koně a pana Holmese. A pak tu byly samozřejmě vzpomínky na její domov. Ale nic jiného jsme se v podstatě nedozvěděli, což je škoda, protože o 30.letech čtu moc ráda, celkově o tom období.

Taková ta hlavní pointa, to proč byla Thea nucena opustit domov, je podle mě až moc natahovaná. Už od poloviny knihy mi bylo jasné, co se tam stalo. Ale je pravda že mě nakonec průběh té ošklivé věci přece jen překvapil.

Theu jsem si bohužel moc neoblíbila. Nelíbilo se mi občas její chování, neztotožnila jsem se s jejími názory a podobně.

Knížka mi zkrátka tak úplně nesedla. Nápad dobrý ale nelíbilo se mi zpracování. Navíc je podle mě kniha zbytečně moc dlouhá, stránek není mnoho ale drobnější písmo a velký formát knihy udělá své a na přenášení je to docela nepohodlné. Knihu doporučuji těm, co mají rádi koně a příběhy 20. století. Já jsem asi od knihy očekávala příliš mnoho a proto, je to pro mě průměr.


Hodnocení: 3/5

2 komentáře:

  1. Já jsem koňské věci četla popravdě jako mladší, ale i tak mě po několika sériích docela omrzely (až na Dívky v sedlech, ale těch je zase neuvěřitelně moc :D), protože i tak se to po chvíli dobralo k tomu, že to všechno bylo pořád stejné... I když tady u téhle mě trochu překvapila ta třicátá léta, s lepším zpracováním by to patrně mohlo být vážně zajímavé. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mluvíš mi z duše :D jako mladá jsem taky hodně ujížděla na koňských knížkách ale postupně jsem přešla dál :) i tak budu mít navždy Dívky v sedlech spojené se svým dospíváním :D

      Vymazat