Recenze: Gordon Reece - Myši

Název: Myši

Originální název: Mice

Autor: Gordon Reece

Počet stran: 260

Nakladatelství: Jota

Překladatelka: Dana Vlčková




Něco o autorovi: Gordon Reece (*1963) se narodil v Anglii. Vystudoval anglickou literaturu na Keble College v Oxfordu. Šest let pobýval ve Španělsku, kde také publikoval. Nyní žije v Austrálii. Píše pro mládež a věnuje se tvorbě komiksů. Psychologický thriller Myši je jeho prvním rozsáhlejším dílem, které vzbudilo velký ohlas v mnoha zemích.



Anotace: Šestnáctiletá Shelley a její matka jsou jako šedé myšky – nervózní, plaché a přeochotné. Je snadné je využít a zneužít, což si dobře uvědomoval otec Shelley i její spolužačky ze střední. Právě před nimi uprchnou matka s dcerou do nového domova na venkovské samotě, kde obě nečekaně rozkvetou a svět se zdá konečně snesitelným místem.

Nově nabytý klid však záhy naruší lupič, který se jedné noci vloupe do domu. Shelley se probudí, slyší, jak vržou schody, a v následujících mrazivých minutách se její život obrátí vzhůru nohama. Moc dobře totiž ví, že když už se kočka dostane do myší díry, neodejde bez kořisti...


Tereza se pokusila praštit mě do nohy, ale netrefila se a držela mě tak dlouho, dokud se jí to nepodařilo. Mám teď obrovskou modřinu. Nesmím dopustit, aby to viděla mamka...Jane a Tereza mi hodily botu za budovu, kam chodíme na informatiku. Tereza mě drsně kopla do holeně, když si všimla, že jsem ji přinesla zpátky. Málem jsem omdlela bolestí..Tereza mě během zeměpisu píchala kružítkem do zad. Šla jsem na záchod a viděla, že mám kalhotky vzadu od krve...

Úryvek z knihy

Moje dojmy: Můžu s čistým svědomím říct, že podobnou knihu jsem opravdu nikdy nečetla. Většinou se totiž psychologickým románům a příběhům vůbec spíše vyhýbám, málokdy mám náladu na to, abych u knížky nějak výrazně přemýšlela a lámala si hlavu. Dost mě překvapilo, že je toto autorova prvotina. Na prvotinu mi to přijde na dost vysoké úrovni.

Ale Myši se kupodivu četli docela lehce, psychologie tam sice byla dost ale nebylo to nijak náročné. Šlo spíše o dokonalé popsání postav a jejich vývoj, jak se z Myšek stali silné osobnosti které dokázaly čelit svému strachu. I když je tento příběh převážně o Shelley, která je v pubertě, kniha vůbec nepůsobí nějakým dojmem že je určena spíše pro mladší nebo že se točí jen kolem teenagerů. 

Ale k takovým lidem my nepatříme. My jsme myši. Nepodnikly jsme nic, protože myši neumějí nic jiného než věci pokorně přijímat.

Strana 44

Shelley opravdu dostála názvu knihy. Ze začátku z ní byla dokonalá myška, která neměl v sobě ani špetku odvahy i když šlo o běžné a jednoduché věci. Proměna, která se s ní za celou knihu udála byla opravdu velká ale přitom nenásilná. Shelley se vyvíjela pěkně postupně, že jsem to téměř ani nezaregistrovala.

Matka Shelley si prošla stejnou proměnou jako její dcera, u ní ale byla proměna trochu více důrazná. Musela jsem obdivovat ten ledový klid a také její nápaditost, když musela řešit situci s dvěma muži kteří později jí a Shelley vtrhli do života.

Takto napínavou knihu jsem opravdu dlouho nečetla. Hned na začátku nás autor provede celými dny kdy byla Shelley šikanována a potom, když by vám snad přišlo že teď už budete číst jen o tom jak se Shelley zotavuje a jak se obě ženy vyrovnávají se svým osudem myšek...bum! Přijde další akční zvrat a potom hned další. Když uvážíme, že kniha má pouhých 260 stran, je jasné že se nudit nebudete. Třeba okamžik kdy naší myšce dojde trpělivost..ten jsem si opravdu vychutnal, skvělý zvrat.

Také se mi moc líbilo, jak de byli popsáni lidé-myši. Z počátku mi to sice přišlo divné ale pak jsem si uvědomila, kolik takových lidí žije kolem nás a jak snadné je, jim ublížit. Obdivuju autora že se do tohoto ošemetného tématu pustil. Podle mě vůbec není lehké takovým lidem porozumět natolik, aby jste se mohli pustit do psaní knihy. 

Kniha má krátké kapitoly, což mám ráda, čte se mi to lépe než kniha psaná bez kapitol. Navíc každá kapitola končí něčím tak zajímavým, že prostě budete muset číst dál a dozvědět se co se v knize dál stane. Už jen z toho důvodu je kniha záležitostí tak na jeden, dva dny. Ale i přes to, ve mě zanechala takové pocity, jako žádná kniha dlouho ne a i teď nad ní často přemýšlím, přesto že jsem od té doby přečetla už několik jiných knih.

Jen mě mrzí že zatím není možnost si přečíst autorovy další knihy. Až tady ta možnost bude, rozhodně po jeho další knize šáhnu.

Život je krutý. Život je surový. Život je válka. Teď už tomu rozumím.

Strana 260

Hodnocení: 5/5